Druhy medu

Květový med

Je přírodní koncentrát nektarů z květin rostlin, v převážné většině z rostlin léčivých. Je snadno stravitelný díky vyššímu obsahu jednoduchých cukrů – glukózy a fruktózy. Obsahuje pylová zrna různých rostlin, které obohacují med o významné přírodní látky s povzbuzujícími účinky – rostlinné hormony, éterické oleje, aromatické látky apod. Květový med je velice ceněn v lidovém léčitelství.

 

Medovicový ( lesní ) med

Jsou zpravidla tmavší, což způsobují rostlinná barviva v míze dřevin. V porovnání s květovými medy obsahují více fruktózy a dextrinů, ale hlavně větší množství minerálních látek a stopových prvků.

 

Smíšený med

Je směsicí určitého podílu medů nektarových – květových a medů medovicových – lesních. Proto obsahuje přírodní látky jak z nektarií např. léčivých rostlin, tak i cenné minerální látky a stopové prvky z lesních medů. Smíšený med má výhody květového i lesního medu.

 

Pastovaný med

Je takový med, který je ve vhodnou dobu MECHANICKY zpracován. Poté si udržuje konzistenci pasty, což znamená, že jej kdykoli můžeme např. namazat na chléb. V žádném případě není pastovaný med tepelně či snad dokonce chemicky upraven!!

 

Filtrovaný med

Pozor na tzv. filtrovaný med!

Už také ve směsích na našem trhu, na etiketách je uveden, někde malým písmem. A některý zákazník si může myslet, že co je filtrované, je kvalitní a lepší než nefiltrované!

Ultrafiltrovaný med – krok ku předu nebo zpět v kvalitě potraviny?

Vyhláška pojednávající o požadavcích na kvalitu medu a jeho zpracování jasně stanoví, že do medu, má-li být jako potravina, která je produktem včel, pro zákazníka deklarován, nesmí být žádné další látky přidány – ovšem ani z něho odebrány (s výjimkou odstranění hrubších, převážně voskových příměsí). Přesto však připouští tzv. filtrovaný med, což je ve skutečnosti med ultrafiltrovaný.

Je-li med zpracováván do obchodního balení, je nezbytností vícestupňová filtrace. Provádí se cezením zpravidla nejprve na hrubších sítech, následně průchodem tkaninovými filtry o velikosti ok 400, 200 a 100 mikrometrů. To vede k odstranění všech dalších větších mikroskopických částic, které jsou sice pouhým okem obtížně viditelné, avšak mohou být příčinou zákalu a rychlejší krystalizace medu. Med tím získá spotřebitelsky žádoucí vzhled, nikoli však již nějaké lepší chuťové či biologické kvality.

Zdokonalování filtračních technologií vedlo již v 80. letech minulého století a zejména pak od koncem 90. let k rozvoji metod ultrafiltrace medu – tj. jeho cezení na filtrech o velikosti otvorů pod 10 mikrometrů. Metoda umožní spolehlivě odstranit prakticky veškeré mikroskopické příměsi medu a ponechat tak pouze tekutý „chemický“ podíl. To má i další „výhodu“ pro výrobce. Odstraněním pylových zrn zmizí hlavní důkaz o původu medu – tj. již není možno prokázat z jakých rostlin a kterých oblastí tento med pochází. Odtud je pak již jen krůček k dalším manipulacím s medem – smísení s medem, který neprodělal ultrafiltraci a tyto, ovšem jiné a na trhu žádoucí znaky svého původu vykazuje. Je pak často nemožné dokázat, že produkt není tím, za který se vydává – za jiný, v daném okamžiku lépe obchodovatelný med.

Co říci závěrem? Med je přirozený, stabilní a přitom biologicky aktivní produkt. Tím by měl zůstat. Postupy vycházející z dalšího zpracování ultrafiltrovaného medu tomu ovšem nepomáhají. A proto nejmenší riziko koupě ultrafitrací poškozeného medu má prozíravý zákazním a milovník kvality při nákupu medu přímo u svého včelaře. Tento způsob totiž umožňuje tu nejlehčí dohledatelnost původu kupovaného zboží.

Převzato z letáku přiloženého k časopisu včelařství 3/2008. Celý nezkrácený článek RNDr. Václava Švamberka